PetrH píše:
clovek ani netusi, kolik odborniku na matematiku, pravdepodobnost, statistiku a certa ceho jeste tu je... jen nevim, zda se to hodi sem;)
Na vejšce se nás učitel na pravděpodobnost a statistiku při jedné první hodině zeptal, jaká je pravděpodobnost hodu šestky a pak se taky zeptal, jaké další kostky známe. Všichni koukali, prý "jaké jiné kostky", tak jsem počkal pár sekund a vyjmenoval mu je. A dále jsme řešili pravděpodobost, že při hodu dvěma kostkami padnou dvě šestky a jiné úlohy využitelné v DrD (protože učitel znal jen dračák). Nicméně první polovinu semestru mi stačily znalosti pravděpodobnosti načerpané z tvorby RPG.
QuentinW píše:
Já fakt věřim tomu, že hlavní argument pro gaussovku je hod na sílů mezi hobitem a krollem.
Kdykoliv se RPGčkařům nedostává argumentů, vytáhnou silové řešení. Dračákisti jako první vytahují nosnost a pak páku s krollem v hlavní roli. To že by kroll mohl hobita třeba porazit v atletice jim nijak nepravděpodobné nepřipadá.
Nehledě na fakt, že zrovna v DrD je pravděpodobnost výhry hobita nad krollem v páce docela velká, zejména kdybychom vynechali úplně klasické krolly se silou 21/+5 (se kterýámi evidentně všichni počítají, jakkoliv je to neuvěřitelná náhoda, že téměř každý kroll válečník má takovou sílu.) A pak mluvme o pravděpodobnosti a uvěřitelnosti v RPG. Pche.
Colombo píše:
však Shadowrun, WoD i tuším že ty jersonovy CPH si taky zahrávají s Gaussovkou, ostatně stejně jako Příběhy impéria...
Nikoliv. CPH používá dvě kostky a pravděpodobnost vytváří pouze lomenou čáru. Přičemž ještě výsledek "uspěl/neuspěl" je modifikován přáním hráče, přesněji tím, co pro úspěch obětuje.
Ostatně v Omeze jsem prohlásil, že ať se jakákoliv postava pokouší o cokoliv, pořád má stejnou pravděpodobnost úspěchu, což je tak daleko od gaussovky, jak jen může být.
Argonantus píše:
Mimochodem, on si možná málokdo všiml, že váha kostek v DrD 1.0 průběžně klesá podle růstu levelů.
Jak v čem. V boji určitě, protože k6+ zůstává, zatímco čísla trochu rostou. Ale třeba u kouzelníka se kostky stávají čím dál zásadnější (pokud není elf s int 21/+5), protože zkazit kouzlo za 3 magy, které se pá vypořádat se skřetem je něci jiného, než zkazit kouzlo za 80 magů, které se má vypořádat s potížemi v královském paláci, zejména pokud jsou negativní efekty při neúspěchu úměrné síle kouzla.
Skaven píše:
Domnívám se, že tady se o simulaci moc nedá mluvit, předpokládám, že na takový jev neexistuje žádná statistika.
U mečů ne. U palných zbraní existuje. Vlastně existuje několik studií a několi různých závěrů :-) Realita zjevně nehraje podle jednoduchých pravidel :-)
Skaven píše:
Boje v legendách zpravidla končí kolem šestého kola, hodně záleží na správném užití zvláštních schopností - pro smrt nepřítele stačí čtyři průměrné zranění, pokud bych to bral úplně tupě, když se v polovině případů netrefím, mám osm kol na to, abych protivníka udolal.
A co kdybych ho chtěl sejmout na jednu ránu s tím, že když se mi to nepodaří, tak holt on sejme mě? Třeby když budu potřebovat, aby nevyvolal rozruch.